60. léta

1960-1969

Květen – Červen

Období 60. let se v Československu vyznačovalo postupným uvolňováním zejména v politické a kulturní oblasti. O této době se mluvilo jako o „socialismu s lidskou tváří“. O slovo se začaly hlásit dříve zakázané nebo zaniklé organizace – v březnu roku 1968 byl ustaven přípravný výbor pro obnovu Junáka a jen o něco později vznikají junácké oddíly a střediska. Vedle Junáka se o obnovu činnosti snaží třeba Sokol. Také z Pionýrské organizace ČSM vzniká Pionýr, který je svou nezávislostí na školách a politických stranách velmi podobný našemu dnešnímu. Všechny tyto události byly zastaveny 21. srpna 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy obsadila tehdejší Československo. Okupační armáda z něj odešla až v devadesátých letech. Na přelomu 60. a 70. let končí činnost samostatného Pionýra i obnoveného Junáka. Začíná doba, která byla nazývána normalizací.

Sedmdesátky

Významná událost

Sportovec

Oblékací panenka

Místo

Film

Hudba

Co to bylo?

Šedesátky

Konec školního roku

Je jisté, že ani babi, ani děda nezažili to, co dnešní děti – nekonečně dlouho zavřené školy, zastavenou zájmovou činnost a zmrazený život celé společnosti. Díky technice se vidíme aspoň na monitorech počítačů, ale kdyby někdo před padesáti lety popisoval dnešní výuku, všichni by si mysleli, že vypráví obsah sci-fi filmu. Co bylo úplně stejné? To, že školní rok končil vysvědčením.

Zkuste s babičkou a dědou zapátrat v jejich archivu a najít stará vysvědčení. Možná budete překvapeni, že se od těch dnešních zas tak moc neliší. Nezapomeňte si popovídat o tom, co vaše prarodiče ve škole bavilo a které předměty fakt neměli rádi. A napište nám o tom krátké povídání nebo se s babi a dědou a jejich vysvědčením vyfoťte a pošlete nám fotku.

Významná událost

“Ve středu 12. dubna 1961 v 9:07 hodin moskevského času startuje z kosmodromu Bajkonur první kosmonaut světa – jmenuje se Jurij Gagarin. Pojechali!” (česky: Jedeme!). Právě tahle dnes legendární věta byla před 60 lety tím, co mělo odlehčit vypjaté vteřiny před startem do neznáma. Před prvním letem člověka do vesmíru. Sovětský svaz tehdy předstihl v kosmonautice zbytek světa.

Jurij Gagarin se stal přes noc hrdinou pro celý svět. Obletěl Zemi a po 106 minutách přistál. Dnešní kosmonautika vypadá už hodně jinak a výkon Gagarina vzbuzuje spíš úsměv. Gagarin později zahynul při cvičném letu. Přes dnešní dlouhodobé pobyty na kosmických stanicích zůstane jeho výkon už navždy něčím výjimečným a jeho jméno budou znát i další generace.

Připomeňte si s babi a dědou ten přelomový den. Jak na něj vzpomínají oni? Vyrobte společně raketu – foukačku a udělejte si závody. Kdo doletí nejdál? Vyfoťte svůj model nebo i závody a pošlete nám fotku nebo video.

%

Babimetr

%

Dědometr

Sportovec – kartotéka

60. léta byla ve sportu ve znamení výrazných osobností. Kdo nikdy neslyšel jména Jiří Raška nebo Věra Čáslavská? Ale nebyli to jen tihle dva. Na zimních olympijských hrách v roce 1960 krasobruslař Karol Divín získal stříbrnou medaili. Na letních hrách v Římě ve stejném roce získali českoslovenští sportovci 8 medailí, z toho 3 zlaté (Eva Bosáková, Bohumil Němeček, Václav Kozák a Pavel Schmidt). V roce 1964 na zimních hrách v Innsbrucku obdrželi českoslovenští hokejisté bronzovou medaili. Na letních hrách v Tokiu téhož roku získala 3 zlaté medaile Věra Čáslavská ve sportovní gymnastice a celkem do Československa sportovci přivezli 14 medailí. Na zimních hrách v Grenoble sportovci získali 4 medaile, z toho Jiří Raška za skoky na lyžích zlatou a stříbrnou medaili. Za výkony na letních hrách v Mexiku 1968 získali sportovci 13 medailí, z toho Věra Čáslavská 4 zlaté.

Pokračujte v doplňování dědovy či babiččiny sportovní kartotéky – vytvořte další kartu sportovce – údaje o životě, sportovní úspěchy. Kartu vyfoťte a obrázek nám pošlete.

Jiří Raška

Skokan na lyžích

Věra Čáslavská

Sportovní gymnastka

%

Babimetr

%

Dědometr

Oblékací panenka

Dnes se říká, že se móda šedesátých let vrací. Ale jaká byla?

Na jedné straně nespoutanost a barevnost květinových dětí, na druhé elegance a uhlazenost áčkových šatů dlouhého střihu, černých, vzorovaných i barevných a také kostýmků. Oblíbenými vzory byly ty geometrické. Do toho byla na módních molech předvedena v roce 1964 první minisukně – tehdy ji prý musela mít každá žena, a hitem se staly vysoké kozačky a podpatky. Vlasy se nosily vyčesané do mohutných a vysokých drdolů, nezbytností byly i silné černé oční linky. Na hlavu patřil široký klobouk anebo baret.

Světovou módní ikonou byla tou dobou jednoznačně první dáma USA Jackie Kennedyová.

Již tradičně se pusťte do naší papírové panenky, nakreslit můžete i nový vzor šatů podle vyprávění babičky nebo dědy, tentokráte, ale u kreslení neskončíme… Připraven máte střih na šaty a podle něj si nastříhejte vhodnou látku a ušijte šaty pro vaši papírovou panenku. Vzor najdete zde.

%

Babimetr

%

Dědometr

Místo

V šedesátých létech se objevila řada nových staveb, větší města se začala “obalovat” sídlišti, někdy ošklivými a někdy hezčími. Vznikla i řada zajímavých staveb nebo jejich projektů. Jmenovat můžeme třeba plavecký stadion v Podolí nebo pavilon Z na brněnském výstavišti. Pro nás pionýry může být zajímavá třeba stavba Tábornické školy v Lipnici. No a my už konečně můžeme ven, je jaro a počasí nám snad bude přát. Po zimní karanténě se tedy můžeme vypravit s babi a dědou na místa, která mají v oblibě a která si pamatují právě třeba z 60. let. nebo k budovám postaveným v této době. Navštívit můžete ale i místo, ke kterému se váže zajímavá vzpomínka z té doby a nebo kde se stala nějaká významná událost, kterou si babi a děda pamatují.

Pošlete nám fotky ze své výpravy a nebo výprav a když budete šlapat, nezapomeňte na pionýrskou cestu do vesmíru.

Podolí

Plavecký stadion

Hala Z

Brněnské výstaviště

%

Babimetr

%

Dědometr

Film

V srpnu 1965 se na obrazovce televize objevil kluk s čepicí, od té doby večer co večer nosí dětem pohádky. Tisíce pohádkových příběhů. Ten první, který uváděl kluk s papírovou čepicí, byl O televizním strašidýlku. Možná si už nedovedeme představit, že všechny ty večerníčky byly černobílé, protože televize v té době vysílala pouze černobíle. Večerníčková znělka je dílem výtvarníka Radka Pilaře, režiséra Václava Bedřicha a skladatele Ladislava Simona. Je to nejstarší televizní znělka u nás a jedna z nejstarších v Evropě. Původně byl Večerníček vysílán pouze v neděli, od roku 1967 pak třikrát týdně. V šedesátých letech vznikla řada pohádkových seriálů. které si dodnes rádi pouštíme. V roce 1967 například měli premiéru Broučci nebo O loupežníkovi Rumcajsovi. O rok později pak O vodníku Česílkovi a Z mechu a kapradí. A samozřejmě nesmíme zapomenout ani na krtka, i když první příběh (a jediný mluvený) je již z roku 1957. Nejdelší sérií s 52 díly jsou Bob a Bobek na cestách, jediným kompletně hraným Večerníčkem Krkonošské pohádky. První barevný Večerníček se vysílal až v roce 1973. Spoustu informací i příběhů z Večerníčku najdete na https://decko.ceskatelevize.cz/vecernicek#hvezdy.

Složte si společně Večerníčkovu čepici, podívejte se na oblíbený večerníček babi a dědy a nakreslete nám alespoň jednu postavičku.

Bob a Bobek

O loupežníku Rumcajsovi

Z mechu a kapradí

%

Babimetr

%

Dědometr

Hudba

Zatímco v Americe a v západní Evropě byla většina moderní populární hudby už od poloviny 50. let stále víc ovlivňována rokenrolem, státy sovětského bloku měly zpoždění celé jedné éry. Zpěváckými hvězdami byli Yvetta Simonová, Rudolf Cortés, Milan Chladil. Rokenrol k nám pronikal zadními dvířky. První čeští rockeři pro něj vymysleli krycí jméno bigbít. Úroveň textů českých písní stoupala a to zásluhou Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Od prosince 1964 do března 1969 existovala rozhlasová soutěž Dvanáct na houpačce, kde korespondenčně hlasovali posluchači. Díky jim tato hitparáda doslova přes noc zpopularizovala rockera Petra Nováka a folkovou dvojici Paleček a Janík. Jimi začala éra prvních písničkářů. Ještě před odchodem do exilu ji završil Karel Kryl, jehož první album vystihlo totalitní systém i náladu po sovětské okupaci 1968.

V rámci relativního a pohříchu krátkého zvednutí železné opony mezi Východem a Západem se projevily také ohlasy americké country a její první české výhonky, roubované na trampskou tradici. V roce 1967 vznikl v Ústí nad Labem festival Porta. V roce 1964 u nás byla vyrobena poslední “rozbitná” deska. Unikátním projektem byla Šlitrova a Suchého jazzová opera Dobře placená procházka.

Vezměte s babičkou nebo dědečkem pár písniček ze 60. let, zkombinujte jejich sloky (nemusíte použít všechny sloky z dané písničky) a vytvořte tak novou písničku 60. let.

Judita Čerovská

Karel Kryl

Jiří Suchý

%

Babimetr

%

Dědometr

Co to bylo?

Jaké předměty byly moderní, co už se tenkrát používalo a využívá dodnes? Co je naopak již zapomenuto? Holčičky si hrály s mrkacími panenkami, ale na trhu se začaly objevovat úplně první panenky Barbie, myslíte, že podobné jako dnes? U kluků frčely plechové hračky a na konci 60. let přichází legendární stavebnice Duplo. Nejen dospělí trempové vyráželi na výpravy s batohy tzv. usárnami nebo teletinami. Maminky začaly používat na své nezbedné vlasy první kulmy.

Co znáte a co už ne? Najdete jiný zajímavý předmět, který je z té doby? Má nějaký takový schovaný dědeček nebo babička?

Zkuste s babičkou nebo s dědou nějaký takový předmět ze 60. let pohledat, seznamte se s ním a zjistěte, k čemu byl a jak se používal a poté zapojte svou kreativitu a vymyslete společně s babičkou nebo s dědou krásnou básničku o vybraném předmětu, nezapomeňte doplnit vlastní ilustraci.

Usárna

Barbie

%

Babimetr

%

Dědometr