70. léta

1. ledna 1979 – pokles teploty o 30 °C během 24 hodin způsobil energetickou krizi a byly vyhlášeny měsíční uhelné prázdniny. Dnes nám, kteří prožíváme covidové období, charakterizované nouzovými stavy a snad nejdelším zavřením škol, připadají měsíční uhelné prázdniny jako legrace. Tehdy to ale byla mimořádná událost. Silvestrovská noc měnila v arktických mrazech celou zemi v ledové království.

Vzpomenou si babi a děda na onen neobvyklý první den roku 1979, kdy se život všude zastavil? Napište nám jejich vypravování, někdy to budou humorné, jindy až hororové příběhy.

Na zimních olympijských hrách v roce 1972 v japonském Sapporu získali českoslovenští sportovci tři medaile, z toho jednu zlatou Ondrej Nepela za krasobruslení. Na letních hrách v Mnichově ve stejném roce obdrželi osm medailí, z toho dvě zlaté Ludvík Daněk za hod diskem a Vítězslav Mácha za řecko-římský zápas.

Hry byly smutně výjimečné – byly poznamenány útokem skupiny Černé září, která zavraždila 11 izraelských sportovců. Ale sportovní život se nezastavil a přišly další olympiády. Na zimních olympijských hrách roku 1976 v Innsbrucku českoslovenští hokejisté získali stříbrnou medaili. Z letních her v Monteralu ve stejném roce sportovci přivezli osm medailí, z toho dvě zlaté Josef Panáček za sportovní střelbu a Anton Tkáč za cyklistiku.

Na mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1972, 1976 a 1977 získali českoslovenští hokejisté zlaté medaile, v letech ostatních letech dekády pak vždy stříbrné nebo bronzové. Ani jednou v sedmdesákách se naši hokejisté nevrátili z mistrovství světa bez medailí. Dvakrát jsme v té době pořádali mistrovství světa u nás. Českoslovenští fotbalisté v roce 1976 zvítězili na mistrovství Evropy v Jugoslávii a získali zlatou medaili.

Doplňte dědovu či babiččinu sportovní kartotéku – vytvořte další kartu sportovce – údaje o životě, sportovní úspěchy a třeba i dohledáte, co dělá dědův oblíbený sportovec dnes. Kartu vyfoťte a obrázek nám pošlete.

I v „sedmdesátkách“ byla spousta krásných míst, kde bylo možné zažít něco zajímavého nebo krásného… Jedním z nejvýznamějších míst této dekády se stal nově otevřený vysílač Ještěd v Liberci, význam měla díky své architektuře pražská KOTVA – obchodní dům a řada dalších míst, které stály za návštěvu. Jaké se zalíbilo vaším prarodičům? Takže další výprava může startovat. A pokud by to díky karanténám, uzávěrám a podobným překážkám nešlo, určitě můžete putovat on-line, i s dědou a babičkou.

Začněte tím, že si necháte o nějakém takovém místě vyprávět, poté zkuste najít fotku místa ze 70. let, ať už mezi fotkami prarodičů nebo někde na internetu. A když to půjde společně místo navštivte ať můžete udělat fotku aktuální. Jak se místo změnilo?

I z batohu sedmdesátek můžeme vysypat celou spoustu báječných filmů. Vytipovali jsme pro vás tentokrát ty určené především dětem a mladým lidem, např. Tři oříšky pro Popelku, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Páni kluci, Ať žijí duchové, Dívka na koštěti, Noc na Karlštejně, Panna a netvor, Adéla ještě nevečeřela, Balada pro banditu, Přijela k nám pouť, Malá mořská víla, Honza málem králem, Zlatovláska a další. Některé můžete vídat i dnes v televizi celkem pravidelně. Na některé jsme možná trochu zapomněli. Řada z nich je plná písniček a nebo skvělé filmové muziky.

Vyberte společně ten pravý film, který se dědovi a babičce líbil. Natočte nám svůj vlastní videoklip k vybrané písničce z filmu.

Sedmdesátky byly v duchu nastupující normalizace, po událostech roku 1968 upevnil komunistický režim svou moc, nastavil přísnější pravidla. Kdo se chtěl oficiálně živit hudbou, musel před komisí dokazovat, že je zdatným hudebníkem např. umí číst noty, má nezávadný repertoár, které neobsahuje protikomunistické a anglické texty, žádná hudba ze západu a jako poslední, že samozřejmě má politické názory shodné s režimem. V kultuře a samozřejmě v hudbě byly dva proudy. Jedním byli umělci oficiální – ti, kteří se přizpůsobili režimu, neprovokovali a neoficiální – umělci, kteří se nepřizpůsobili, měli zakázáno hrát. V četnosti výskytů poskočila (možná náhodou) o padesát míst nahoru“ hvězda“, v první dvacítce byl slyšet „smích“ a všechno „kvetlo“.Nejvíc hitů měl opět Karel Gott, kdo by ale neznal třeba Holubí dům Jiřího Šelingera nebo Jednoho dne se vrátíš Věry Špinarové. Nejznámějším country zpěvákem byl Michal Tučný s jeho hity – Všichni jsou už v Mexiku, Tam u nebeských bran. Dále pak folkový zpěvák Jaroslav Hutka, který popuralizoval moravské lidové písně a jeho nejznámější písní je Náměšť. A prosazovat se začala výrazně i Hana Zagorová. Taneční a poslechovou hudbou pro mládež byly písně od Michala Davida.

Vyber s babičkou nebo dědečkem, samozřejmě můžeš s oběma, nějakou písničku a zkus k ní nakreslit návrh obalu na CD. Nemusíš vybrat jen jednu písničku, ale můžete sestavit své CD hitů z 70. let a k tomuto CD vytvořit návrh obalu.

Jaké předměty se používaly v 70. letech? Znáte nějaké? Sedmdesátá léta jsou dobou, kdy mezi dětmi frčela magická kreslící tabulka Grafo a také Igráček, kterého sláva neopustila dones. Málokteré dítě by v sedmdesátkách nemělo občas plnou pusu žvýkačky Pedro :). Dospělí jezdili na slavné Babettě a novinkou v dopravě byla Škoda 100, jestlipak na ni dědové s láskou zavzpomínají? Jak k těmto a dalším předmětům ze sedmdesátých let přistupujeme dnes? Najdeme kolem sebe nějaké u babiček nebo dědečků, nebo třeba na chalupě?

Nechejte si o nějakém předmětu z té doby vyprávět od babičky nebo dědy, nechejte si ho ukázat a seznámte se s ním, a poté o něm nakreslete komiks, je na vás, jestli bude pouze o tom, jak se předmět používal, a nebo třeba o tom, jak se potkal se svou novodobější verzí ;).

Babetta